Ceny potravin podle statistického úřadu rostly v červnu meziročně nadprůměrným tempem 13,7 procenta, naopak ceny energií se zvýšily o tři procenta. „K oslabení vývoje cen energií přispěl i třetí balíček úlevových opatření spolkové vlády,“ uvedli statistici. Poznamenali, že za mírnějším tempem růstu je také bazický efekt související s vysokými cenami energií v červnu loňského roku, které se následkem ruské invaze na Ukrajinu prudce zvýšily.
Podle statistického úřadu ovlivnily míru inflace také ceny v sektoru služeb, které se meziročně o 5,3 procenta zvýšily. Loni totiž na inflaci příznivě působila levná měsíční jízdenka na městskou a hromadnou dopravu za devět eur (213 Kč). Toto protiinflační opatření trvalo od června do srpna a letos ho nahradila stejná jízdenka za měsíční předplatné 49 eur (1160 Kč).
„Studená sprcha. I tak by se dal označit dnešní výsledek německé inflace,“ sdělil hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Vysoká inflace má bohužel negativní vedlejší efekty. Tím hlavním a velmi rychlým je pád maloobchodních tržeb. Němci prostě nejsou ochotni utrácet tolik jako v době nižších cen. Už 12 měsíců v řadě maloobchodní prodeje klesají, ale trvalejší obrat by měl přijít už za měsíc,“ dodal.
Inflace v Německu dosáhla v loňském roce 8,7 procenta, což byl rekord v novodobých dějinách spolkové republiky. Institut Ifo předpokládá, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen letos zpomalí na 5,5 procenta a v roce příštím se dostane na 1,9 procenta. V příštím roce se tak inflace dostane k dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).
Pod cíl ECB už se dostala míra inflace ve Španělsku, kde v červnu podle předběžných dat klesla na 1,9 procenta, pokud se bere v úvahu národní metodika výpočtu. Podle unijní metodiky výpočtu se tam roční míra inflace snížila na 1,6 procenta.